We found love // 1. část

27. march 2012 at 20:42 | © Mishelle |  We found love.
Rozhodla jsem se napsat další ffku. Je s Harrym. Napište,jestli má cenu pokračovat :]
"Mami? Halóó .." běžela jsem dolů do kuchyně kde byla.
"Co je? Nemám teď čas." odsekla a začala krmit Frankiho /1.rok/.
"Může jít ven?" zeptala jsem se a čekala jestli mě v tom hluku uslyší.
"No ták. Jes. Jedna za maminku,druhá za tatínka .." strčila Frenkimu do pusy lžičku.
"Mami? Můžu si zapnout televizi?" škemrala Jeny /9.let/.
"Same! Nech tu vázi napokoji!" zařvala na Sama /4.roky/,který mordoval vázu v obýváku.
Bylo to děsný chudák máma. Vychovávat sama pět děcek.
Jeden nechce jíst,ale hlavně chce přebalit,další otravuje s televizí, další nám ničí dům
a Lucas /14.let/? Ten si na plný pecky pouští v pokoji písnčky.


Táta je znovu na pracovní cestě,takže máma nás musí zvládat sama.
"Já jdu. S bohem." práskla jsem dveřmi a vyšla jsem ven.
Už mě nebaví, být pořád s mejma potrhlejma sourocencama.
Divím se,že máma ví že vůbec existuju.
Vyšla jsem na chodník a mířila jsem si to do parku.
Cestou jsem si v Starbuck koupila kávu. Sedla jsem si v parku na lavečku.
V klidu jsem popíjela,i když jsem se nudila a nevěděla jsem co bych,ale pořád
lepší než být doma. Dala jsem si nohu přes nohu a rozhlížela se kolem sebe.
Po dopití jsem se zvedla a šla,nebo spíš běžela ke koši.
Když jsem byla kousek před ním,někdo mě srazil.
Upadla jsem na zem a už se nemohla zvednout. Bolel mě kotník.
"Au. To-to bolí." chytla jsem si nohu a snažila se zvednout.
"Pro-promiň. Bolí to hodně?" zamračil se starostlivě kluk s hnědými
kudrnatými vlasy,zelenými oči a širokým úsměvem.
"Kdyby to nebolelo,zvedla bych se." odsekla jsem.
"Aha. Promiň já. Dej mi ruku." podal mi svou a pomohl mi vstát.
"Odvezu tě do nemocnice." řekl a už se chtěl rozejít.
"A jako co já? Nemůžu na tu nohu dostoupnout." otrhla jsem pohled k zemi.
"Promiň." omluvil se znovu, vzal mě to náruče a nesl mě k autu.
Položil mě na sedačku,zabouchl dveře a pak si sám nasedl.
Nastartoval auto a už se jelo.
"Jak se vlastně jmenuješ?" usmál se na mě.
"Andy.Nedívej se na mě a radši se věnuj řízení." řekla jsem a opřela se o okínko.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Okomentujte prosím, jestli to má cenu pokračovat. :]
 

1 person judged this article.

Comments

1 Ká♥ Ká♥ | 27. march 2012 at 20:55 | React

jO URČO POKRAČUJ!:)

2 xo.Nikushka xo.Nikushka | Web | 28. march 2012 at 14:45 | React

Pokračuj určitě, páni 5 dětí...;D Harry nedává pozor! :D Další dílek ;)♥

3 Terrie Terrie | Web | 28. march 2012 at 16:43 | React

Skvělý :) určitě pokračuj :)

4 avonlea avonlea | Web | 28. march 2012 at 16:48 | React

ahoj postúpila si do 4. kola SONB :)
http://cmcyrus.blog.cz/1203/4-kolo-sonb :)

5 Nik. Nik. | 28. march 2012 at 17:28 | React

Je to opravdu pěkný !!! Další díl !! Prosím :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama